Víra, naděje a láska...

Zdá se, že pontifikát Svatého otce provází neustále kontroverze. Ať už to byly hysterické reakce muslimů na jeho přednášku v Řezně, pošklebování nad povinným členstvím v Hitlerjugend, kritika za zrušení exkomunikace biskupa Williamsona anebo poslední kopanec v podobě "odhalení", že papež publikoval článek ve sborníku ultrapravicového rakouského nakladatelství.

Pevně doufám, že alespoň průměrně inteligentní člověk si dokáže dát pět a pět dohromady a povšimne si drobných detailů této kauzy. Především se v českých médiích (a nejen tam) zarytě mlčí o obsahu příspěvku tehdy ještě kardinála Josepha Ratzingera. Po kratším hledání na interneu jsem zjistil, že stať se jmenovala "Svoboda a pravda", kard. Ratzinger v ní kritizoval nacismus, který staví na roveň marxismu jako "největší otrocký systém moderní doby". Vpravdě typický příspěvek do ultrapravicového sborníku. Ony totiž v celém případě tak trochu nesedí letopočty... zatímco Ratzingerův článek vychází v roce 1998 (tedy před deseti lety), nakladatelství Aula-Verlag se dostalo do kontroverze až před třemi lety za vydávání knih Davida Irvinga a publikacemi, které významně zpochybňují holocaust.
Je příznačné, že celou věc vytáhl na světlo rakouský poslanec Zelených, tedy strany, která je značně levicová.

Svatý otec vykonává svůj úřad v pomýlené době, kdy se zlo považuje za svobodu, nenávist za úhel pohledu a neřest za krásu. Ať udělá cokoliv, bude za to kritizován. A zejména z českých zemí budou zaznívat urážky, lži a posměšky... vždyť je přece to Němec!
Jenže on nikdo nebude spasen tím, v které zemi se narodil. Není to ani zasluha, ani vina. Je to totiž úplně jedno.